AUTORSKÝ TÝM
Jan Ledecký
hudba, libreto, české texty
Jan Ledecký, známý spíše pod uměleckým pseudonymem Janek Ledecký, je český zpěvák, kytarista a skladatel. Po studiu na gymnáziu Sladkovského vystudoval Právnickou fakultu UK. Od roku 1982 hrál ve skupině Žentour. Od roku 1992 působí sólově. V současné době je znám i jako velice úspěšný autor muzikálu, například jako Hamlet, Galileo neb IAGO.
Janek Ledecký je jednou z našich nejznámějších hudebních hvězd. Poprvé si získal pozornost publika jako frontman rockové kapely Žentour. Ta vydala své první album Žentour 001 v roce 1987. Dvě zlaté a platinové desky pak posunuly Žentour na první místa radiových a televizních hitparád. V roce 1992 odstartoval Janek svou sólovou dráhu albem Na ptáky jsme krátký. Následovalo devět sólových alb, která všechna dosáhla na zlaté, nebo platinové ocenění. V roce 1997 obdržel Janek cenu Česká Gramy (Zlatý Anděl) přímo z rukou Chrise Rea jako zpěvák roku. Postupně také do své sbírky zařadil i tři bronzové a jednoho stříbrného Českého slavíka. Následující́ rok tráví́ Janek prací́ na převyprávění́ nejslavnějšího Shakespearova díla Hamlet do podoby rockového muzikálu.
Muzikál se svými 700 představeními, třemi CD (největší hity, kompletní́ záznam a symfonická́ nahrávka – dvě̌ zlaté́ desky), zaznamenal v České́ republice neuvěřitelný úspěch. Následovalo 150 repríz na Nové scéně̌ v Bratislavě̌.
Povzbuzen obrovským úspěchem dokončil Janek nový muzikál inspirovaný životem slavného italského astronoma Galileo Galilea. Po uvedení na prknech Divadla Kalich v roce 2003 následovaly čtyři stovky dalších repríz a další zlaté a platinové desky.
V září roku 2003 proběhla první čtená zkouška muzikálu Hamlet v Lamb’s Theater na Brodwayi. A show získala grant na další uvedení. Nicméně nejpodstatnějším výsledkem bylo to, že Robert Johanson, uznávaný divadelní režisér se rozhodl, že se k týmu připojí. A Janek pod jeho vedením upravil původní český originál do „americké adaptace“. První́ příležitost k představení části této adaptace přišla v dubnu roku 2004 v Abingdon Theatre v New Yorku.
V říjnu roku 2007 se muzikál Hamlet představil v jihokorejském Soulu. V den premiéry se v Soulu hrálo 68 muzikálů, a i přes to se Hamlet stal okamžitě̌ hitem.Druhé uvedení Hamleta v Koreji bylo zakončeno nominací na nejlepší zahraniční muzikál. V roce 2009 a 2010 bylo odehráno dalších 350 repríz. 20. října 2011 bylo v divadle Universal Arts Center v Soulu odstartováno již čtvrté korejské nastudování Hamleta, tentokrát v režii Roberta Johansona. V únoru 2012 následuje premiéra v Tokiu. A 22. března 2012 se světová verze představila v pražském divadle Broadway. A v dubnu 2017 bylo odstartováno již̌ paté nastudování. Jankův Hamlet tak překročil magickou hranici milionu diváků po celém světě o celých tři sta tisíc.
Dne 30.11.2011 měl premiéru Jankův nový muzikál Vánoční zázrak. V roce 2014 vydává Janek CD „Všichni dobří andělé”, na kterém jsou unikátní duety. V roce 2015 Janek vydává nové autorské album „Na konci duhy”. V únoru 2016 Janek nastoupil jako porotce české́ verze show „Tvoje tvář̌ má́ známý́ hlas” na TV Nova.
V září 2016 měl v Bratislavě premiéru muzikálový přepis Shakespearova Othella IAGO. O autorství se podělili Janek Ledecký s Robertem Johansonem a Michalem Kovalčíkem. A v září 2017 se konečně dočkala premiéry i Praha.
Muzikál IAGO se v dech beroucí výpravě a režii Roberta Johansona představil v Divadle Hybernia, kde je díky své oblibě u diváků stále na repertoáru. Letos na podzim se Janek představí jako porotce již v páté řadě televizní show Tvoje tvář má známý hlas a jeho letošní vánoční turné má letos na programu dvacet pět koncertů v Čechách i na Slovensku.
V současné době máte, jako diváci Divadla Hybernia unikátní možnost vidět „jen“ v roce 2019 nové nastudování kultovního muzikálu Galileo Janka Ledeckého, který se ve hvězdném obsazení vrací na divadelní prkna. Muzikál plný hvězd!
Šimon Caban
režie, scéna
Architekt, režisér, scénograf. (1963 Praha). Studium scénografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru prof. Josefa Svobody (absolutorium 1981). Spolu se svým bratrem Michalem zakládají Baletní jednotku Křeč – tanečně divadelní soubor s nímž realizují představení, jednorázové multimediální akce, filmy a televizní filmy (vystupovali i pod vedením americké choreografky Twylly Tharp ve filmu M. Formana Amadeus).
V letech 1975-1990 se věnuje také výtvarné fotografii. Jeho fotografické práce jsou zastoupeny ve sbírkách Centres Pompidou a UMPRUM Muzea v Praze.
V devadesátých létech spolu s Michalem Cabanem a svou ženou Simonou Rybákovou vytváří vyhledávaný autorský tým pro řešení atypických jednorázových firemních presentačních akcí.
V roce 1999 spolu se Simonou Rybákovou se stávají Komisaři pro expozici české národní sekce na světové výstavě scénografie Pražské Quadriennale – získávají první cenu – Zlatou trigu.
Za svou architektonickou práci (rodinné domy, rekonstrukce kanceláří UPP, HBO atd.) dostává v roce 2004 zvláštní cenu Grand Prix Architektury.
V roce 2010 Cabani připravují a režírují Český národní den na EXPU v Šanghaji.
Šimon a Michal Cabani jsou od roku 1997 do dnes autory scénické režie ceremoniálu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Šimon Caban realizuje v Národním divadle a Státní opeře v Pražských muzikálových divadlech Kalich, Hybernia, Broadway.
V posledních letech se věnuje především režii: Nahá múza Městské divadlo Brno 2010, vlastní projekt Muchova epopej s hudbou Aleše Březiny, v Ostravském Národním divadle Moravskoslezském (Pardon My English, Guys and Dolls), v Klicperově divadle v Hradci Králové kultovní Sexmisi. S brněnským Buranteatrem nastudoval v roce 2013 vlastní přepis klasického díla Dáma s kaméliemi, kterou uvádí s Michalem Isteníkem v hlavní roli pod titulem Pán s kaméliemi. Se souborem Buranteatr nastudoval v roce 2016 Universální Sci-Fi.
V pražském divadle Studio Dva režíruje vánoční příběh Děvčátko s hudbou Kryštofa Marka se kterým spolupracuje i na dalším divadelním zpracování Šíleně smutné princezny tamtéž.
Po mnoha letech nastudují s členy vlastních souborů Baletní jednotka Křeč a Jednotka rychlého nasazení multimediální show Bond / Medea s Ivanou Chýlkovou a Petrem Fejkem v hlavních rolích (prosinec 2015).
Pro divadlo Kalich nastuduje muzikál s hudbou Elvise Presleyho Srdcový král. Zatím posledními hudebními projekty Cabanů a Simony Rybákové byla v roce 2016 MASS/Mše Leonarda Bernsteina s Vojtou Dykem v roli Celebranta, v roce 2017 zpracovali pro Dagmar Peckovou písně Kurta Weilla v představení Wanted. Pro Operu Národního divadla nastudovali Cabani pod taktovkou Jana Chalupeckého klasickou operetu Orfeus v podsvětí Jacquese Offenbacha, jako nezávaznou parodii na Evropský Parlament.
Spolu se svou ženou – kostýmní návrhářkou Simonou Rybákovou a dvěma dětmi žije a pracuje v Praze na volné noze jako architekt, scénograf, scénárista, režisér. Své zájmy poutníka a cestovatele prezentuje i ve vlastních autorských dokumentárních filmech uváděných na několika.
https://www.facebook.com/Muzikál-Galileo-615791818791629
Leona Qaša Kvasnicová
choreografka, pedagožka a tanečnice
V roce 1987 založila svoji první taneční skupinu Crazy dancers, v roce 2003 třetí-pražskou skupinu IF, která se
zviditelnila spoluprací s populárními zpěváky. V roce 1990 zahájila studium taneční pedagogiky na JAMU v Brně. V letech 1995 – 1996 studovala v Nizozemí na muzikálové škole Rotterdamse Dansacademie. Od roku 2000 studovala choreografii na HAMU v Praze.
Jako tanečnice spolupracovala např. se skupinou UNO, v
muzikálové show Projekt 1999 v divadle ABC, v Hamburku aj. (chor. Richard Hes), Cutting the diamonds ve Švýcarsku (chor. Parwin Hadinia), v letech 1997– 999 byla sólistkou Bratislavského divadla tance (chor. Ján Ďurovčík), v roce 2000 členkou Baletu Praha (chor. Libor Vaculík, Pavel Šmok), v roce 2001 účinkovala v projektu Archange se skupinou Choreonyx, Paříž (chor. Bruce Taylor) a v projektech předních českých
choreografů moderního tance (Jan Kodet, Lenka Ottová). Spolupracovala se školou tance Anity Hatjieflychiou na Kypru. V Praze založila vlastní taneční studio DANCEHOUSE.
Vyučuje taneční styly street dance a contemporary dance nebo jazz dance. Kromě toho i pohybovou metodu Pilates i Pilates reformer (studovala u Renaty Sabongui).
Jako choreografka se podílela na inscenacích –muzikálech - Galileo, Excalibur, Kabaret, Can can (DJKT Plzeň), Elixír života, Balada pro banditu a Cirkus Havel (Divadlo Husa na provázku), Peklo (MD Brno), Mata Hari, Adam a Eva, Kleopatra (Divadlo Broadway). Podílela se na pohybové spolupráci pro Státní operu v představení Kouzelná flétna. Spolupracovala na televizních show Česko hledá Superstar II. a III., MISS ČR 2008, Silvestrovská show 2009/2010. Choreograficky se podílela na projektu Vivaldiano (Londýn,Soul,Riga,Moskva,Istanbul,Dubai), ve kterém sama tančila. Byla porotkyní soutěže STARDANCE, když hvězdy tančí, choreografovala videoklipy Lucie Vondráčkové a Terezy Černochové. Pro L. Vondráčkovou připravila kompletní choreografie pro její Hit Tour s Michalem Davidem. Poslední spolupráce s režisérem R. Balašem byla na muzikálu Děti ráje v Brně (2015), Pokrevní bratři (2016), Mefisto (2016)a Ples upírů (2017), Trhák (2018)
Simona Rybáková
kostýmy
Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu a následně̌ Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Absolvovala půlroční stáž v oboru textilního designu v Helsinkách – University of Industrial Arts (1990) a stipendijní pobyt na RISD Providence – USA. Od roku 1996 je českou reprezentantkou v exekutivě̌ (do 2009) a ve scénografické komisi mezinárodní organizace divadelníků (OISTAT). V roce 2007 se stala členkou Evropské filmové akademie a v roce 2015 též České filmové a televizní akademie.
Divadelními kostýmy se podílela na úspěchu Baletní jednotky Křeč. S tímto souborem a s jeho zakladateli Michalem a Šimonem Cabanovými je též spjato velké množství jejích divadelních realizací, stejně̌ tak s Operou Mozart a Státní operou.
V letech 1995–2002 byla stálou kostýmní výtvarnicí pro MFF Karlovy Vary. Od roku 1983 vystavovala své práce na mnoha samostatných i kolektivních výstavách doma i v zahraničí (např. v Japonsku, USA, Francii, Dánsku aj.).
Přednášela na University of Nebraska v Lincolnu, University of Kansas v Kansas City, Ohio State University Columbus, University of Rio de Janeiro, Aalto University Helsinki, USITT v Pittsburgu, Long Beach a Salt Lake City, v Tokiu, Soulu, Manile a Velké Británii.
Zúčastnila se mnoha workshopů, z nichž některé iniciovala, pořádaných kostýmní sekcí scénografické komise OISTAT, do jejíhož vedení byla zvolena v r. 2015. Její práce získaly významná ocenění – např. v r. 1995 obdržela 1. cenu v soutěži Swarowski Award, v témže roce i zlatou medaili za design textilu na Mezinárodním veletrhu Brno, hlavní cenu Zlaté Trigy za kolektivní českou expozici PQ 99, zvláštní uznání za výtvarnou stránku tanečního videa KusPoKusu na Festivalu tance ve Frankfurtu.
V roce 2007 byla nominována na Českého lva za výtvarný počin filmu ... a bude hůř; dvě nominace v roce 2014 za filmy Fairplay a Tři bratři proměnila v cenu za nejlepší kostýmy pro poslední ze jmenovaných filmů. Významná pro její divadelní tvorbu je hlavní cena za kostýmy na World stage design 2013 v Cardiffu.
Martin Kumžák
hudební režie, aranžmá, orchestrace
Studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka, poté skladbu na Pražské konzervatoři. Hudbu studoval také
na bostonském Berklee College of Music v USA. Absolvent Matematicko – fyzikální fakulty Univerzity
Karlovy v Praze.
Je autorem například aranží českých verzí muzikálů West Side Story, Hair, Rusalka, Chicago, které i dirigoval. Je spoluautorem českých autorských muzikálů Hamlet a Galileo, na kterých spolupracoval s Jankem Ledeckým. Je autorem hudbu k filmu Panství Martina Dejdara a k představením Peer Gynt a Hrdina Západu v pražském Národním divadle.
V roce 2000 zastupoval ve skupině Olympic za Jiřího Valentu na klávesové nástroje během jeho
hospitalizace. V roce 2000 také dirigoval v pařížské Bercy projekt Excalibur francouzského skladatele
Alana Simona. Státní opera Praha v roce 2002 uvedla jeho operní debut Božská komedie na libreto
Lubomíra Holzera.
Působil jako člen skupiny Trik s Petrem Kotvaldem. V témže roce založil skupinu Pajky Pajk, se kterou
doprovázel různé interprety a v roce 2006 založil orchestr Moondance Orchestra, se kterým
doprovází mj. český zábavný pořad StarDance, aneb když hvězdy tančí s vokalisty Nadou
Wepperovou, Dušanem Kollárem, Dashou a Michalem Cermanem.
Je rovněž autorem aranžmá písní.
Věnuje se kompozici současné vážné hudby – svoji suitu pro housle, violoncello a klavír ve
Španělském sále Pražského hradu uvedl v roce 2002. O dva roky později aranžoval a dirigoval
koncertní projekt LUCIE a FOK.
Je vyhledávaným aranžérem a hráčem na klávesové nástroje.
Michal Mückstein
Výkonný producent, ředitel Divadla Hybernia
Byl u založení prvního soukromého rádia Evropa 2, vedoucím speciálních operací a vysílání Frekvence 1, vedoucí vizuální prezentace ČT, dramaturg zábavy a vývoje na Nově, editor a poradce v Českém Rozhlase a navíc producent významných kulturních a společenských akcí. Dnes pracuje jako ředitel Divadla Hybernia a výkonný producent muzikálů Mefisto, Iago, Doktor Ox a podařilo se mu v současné době zajistit pro Hybernii návrat legendárního muzikálu Galileo v téměř původním hvězdném obsazení.
Divadlo Hybernia (Hybernia, a.s.)
producent
DIVADLO, PRO KTERÉ JE MUZIKÁL SVATÝ!
Historie Divadla Hybernia sahá až do roku 1629, kdy původně klášter získali od císaře Ferdinanda II. irští františkáni, kteří roku 1653 začali s přestavbou na barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
Název divadla vznikl právě podle jména těchto původních majitelů. Hyberni – název irského řádu františkánů (latinský název pro Irsko – Hybernia).
Kostel byl empirově přestavěn v letech 1808–1811 na celnici a získal dnešní průčelí částečně ovlivněné tzv. Gentzovou mincovnou v Berlíně. Patří mezi nejvýznamnější projevy pražského empiru.
Nejen díky této vzácné historii se dnes pyšní Divadlo Hybernia některými fragmenty z raně barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, které lze obdivovat přímo z hlediště.
Divadlo se nachází v historické části na Praze 1 na rohu ulic Hybernská a Na Příkopě, v těsné blízkosti náměstí Republiky naproti Obecnímu domu, budově České národní banky a Prašné bráně.
V současné době se prestižní pražská divadelní scéna specializuje na muzikálová představení, hudební vystoupení a balet.